chci léto

Venku je teď posledních pár dní moc hezky a svítí sluníčko a když je takle pěkně, tak moc ráda chodim ven a nasávam paprsky. Ale doma je to ňáká taková prázdnota. Nevim, co tu mam dělat. Obzvlášť dneska a teď. Jindy se aspoň dokopu k tomu, abych si dělala věci do školy, ale dneska mi to fakt nejde. Buď bezúčelně čumim do počítače, nebo zkouknu díl nákýho seriálu, anebo zaklapnu počítač a koukám z okna ven. Asi je to i tim sluníčkem, že mě to hrozně táhne ven a tady nevim, co si počít. Nechci sedět doma, hrozně bych chtěla jít ven něco dělat, anebo si jít s dobrym kamarádem sednout na lavičku s pivem a povídat si. Ale neni s kym. To domácí NIC je nahovno. Nemam tu už svojí potkanku, která by mi ten domácí čas naplňovala tim, že bych se o ní starala. Chtěla bych vypadnout. Stačilo by mi jen bejt u K. , sekat trávu, nebo pracovat na domě, pít pivo, poslouchat muziku, koukat do nebe a rozumět si beze slov.
Achjo...
Tak třeba až sluníčko zapadne a domu přijde matka opět s kecama, že sem blbá a neschopná , tak mě to zas hodí do toho monotónního továrního procesu. hawk