Ležim na zemi, ohmatávam si svý vystouplý žebra a zíram do toho ostrýho světla žárovky tak, dokad se mi neorzmaže reálnej svět. Pak zavřu oči, přitisknu si na ně ruce a najednou se mi vodevře hluboká propast tmy, ve který tryská jedna barva za druhou. Je to jak kaleidoskop.
Zkuste to někdy...
Žádné komentáře:
Okomentovat