Všude ve všem je nějaký prázdno a já bych ho chtěla nějak vyplnit, ale nějak k tomu chybí ten potenciál. všechno se válí na zemi v prachu, ale já chci, aby to poletovalo. jsem tupá a přibitá ke zdi. jsem to, co jsem nebo nejsem? Každej den X hodin tupě prosezený u počítače, tupej facebook a tupá hra a nic jinýho. nudí mě to a deprimuje mě to, ale zároveň nemám na nic víc. chci ze sebe vylovit spoustu vody a zalejvat, aby všechno vyrostlo, ale studnice je prázdná a vědro jen naráží o kamenný a šedý stěny studny a zoufale se snaží vytáhnout aspoň kapku pro osvěžení.
Něco jsme promeškala, co už nikdy nedoženu.
neumim čerpat ze svýho světa a jen sockuju na těch ostatních. můj svět je malej a omezenej, a tak kradu barvičky k vymalování svejch stěn jinde. jenže u mě blednou..
Svět už mi nepříde tolik jako oáza, ale spíš jako poušť...
Žádné komentáře:
Okomentovat