Proč jsem napsala, že poprvé jsem ho MILOVALA a podruhý milovala?
Protože když je LÁSKA, neexistuje nic jinýho, když je LÁSKA, nic jinýho nechceš, neni už kam jít dál.
A to bylo. absolutní. krásný. silný. nezapomenutelný.
A podruhý už byla asi jen ta láska...a milování...protože možná jsem ho milovala v obecnym slova smyslu, ale ne v tom absolutním smyslu, protože byly jestě jiný věci, který sem chtěla, byly věci, který sem chtěla víc. už to nebylo to ono. a protože jsem do toho šla spíš z důvodu možná znouzectnosti, rezignace, zadostiučinění, dlužnosti a pocitu viny. a to už pro mě není milovat, ale mít jen hodně/hodně moc rád.
A proč tu všechno tak polopaticky píšu? proč píšu všechno. nevím. mám to komu říct,řikám, ale asi si to chci-tyhle myšlenky nějak uložit, pamatovat si, co jsem si v tý době myslela a proč
takže tak..
Žádné komentáře:
Okomentovat