(Jakub Schikaneder, Vražda v domě)
Schikanederovy obrazy... jsou to výjevy z obyčejnýho života, ale namalovaný tak, že se mě dotknou a já si představuju děj, kterej se kolem něj mohl odehrávat. Jsou melancholický, někdy i depresivní.
Vraždu v domě mám nejradši, protože je to první obraz, který sem od něj kdy viděla. Můžu se na něj koukat furt a stejnak tam objevuju nový věci
Koukam do tváří těch lidí přemejšlim, kdo z nich ji asi tak mohl zabít a proč. Vypadá to, jak kdyby skočila a nebo ji někdo shodil z okna, kvůli tý otevřený scenérii nahoru a tý nepřirozený poloze, ve který leží. Ta její zkroucenost mi přijde zajímavá. Ale vyhození z okna to asi nebylo, kvůli těm krvavejm flekům na zdi a na zemi....Ale kdo ví? V hlavě se mi rojí spousty scén, jak se to mohlo stát.
Nejčastější teze prej je, že jí zabil chlap, co na ni ukazuje, jakože od sebe chce odvést pozornost.
Já mam taky svojí tezi, myslím, že to je ta nevýrazná, zachumlaná holka vzadu, protože mezi ty ostatní lidi nezapadá. Všichni jen zvědavě okouněj, ale ona se snaží bejt co nejmíň nápadná, spíš jak kdyby ji tam ostatní dotáhli, než že by přišla sama, a tak si stoupne co nejvíc dozadu a přitom se jí v hlavě rojí jedna myšlenka za druhou a strach z toho, aby na to ni nikdo nepřišel nebo neupozornil.
Napadá mě ještě spousta věcí, ale nebudu je už sem všechny psát, protože to by bylo nekonečný.
Tahle část města je prej z Prahy, ale už to místo neexistuje. Škoda, šla bych se tam ráda podívat.
V galerii řikali, že tenhle obraz vyvolal pozdvižení, protože smrt se zobrazovala jen jako něco honosnýho směrem k bohu, kdežto tahle chudinka se tu v křeči válí někde ve špíně na zemi u kanálu. A to se mi právě líbí, jak je to zobrazený tak opravdově a naturalisticky, ale neni to jen nějaký tupý obkreslení portrétu u kterýho si už nic dál nemusíš představovat, protože tady si příběh musíš dokončit sám. Je to vlastně taková malá diy detektivka. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat